Opravdu jsem si myslela, že se k dalšímu příspěvku dostanu dříve než po více jak měsíci, ale nějak to zkrátka nevycházelo. Během té doby se v Lipsku všechno naladilo na Vánoce. To, že vánoční sladkosti byly v obchodech snad už od října, asi netřeba nějak víc rozvádět, to známe i v ČR. Teď už se tomu ale příliš utéct nedá. Vánoční stromečky, světýlka, hvězdičky a baňky jsou všude. Večer se město zaplňuje lidmi, kteří na každém rohu popíjí svařák. Jeden cizí pán, kterému kamarád zapaloval na ulici cigaretu, nám kromě poděkování popřál i krásné Vánoce :)
Hlavní vlakové nádraží
Dnes jsem byla po delší době v menze a také tam už máme vánoční stromeček, k jídlu jsme si navíc mohli každý vzít jako pozornost jeden (velký!) pomeranč :) Minulý týden jsem viděla, že se na nádvoří univerzity dokonce prodával svařák. Za studentskou, lidovější cenu než na trzích za rohem. Vánoční trhy jsou snad v každé uličce v centru, všude vůně svařáku a klobásek, populární jsou v Německu asi i langoše. Koupit si tu můžete ozdoby na stromeček, dřevěné nádobí, ale například i smetáky nebo med z Finska.
Zatím nejlepší svařák jsem měla ale minulý víkend v Erfurtu před radnicí.
Svařák je v Německu natolik populární záležitostí, že si ho můžete koupit už hotový v obchodě. Buď v láhvi nebo verze "krabičák", té jsme se ale trošku báli :)
A komu by nestačil svařák, pro toho jsou tady jiné speciality. Tyhle nabízejí v Erfurtu.
Strýc Horst (horká čokoláda s Jägermeisterem) a teta Trude (horký pomeranč, nejspíš džus, s rumem)
Ani o Mikuláše jsem letos úplně nepřišla. Náš nejlepší učitel němčiny nás v pátek kromě testu potěšil i drobnými sladkostmi. Vybrala jsem si andílka :)
Jinak ale počasí vůbec zimní ani vánoční není. Teploty nad nulou, sníh jen trošku minulý týden v pátek a sobotu a já už si přijdu trapně, když kamarádům, co nikdy neviděli sníh, už nějakou dobu slibuju, že ta zima už fakt přijde a že si myslím, že brzy i hodně sněhu, obloha je už pár dní taková "sněhová", ale kde nic, tu nic. Na druhou stranu, aspoň můžou být v klidu mí přátelé z Japonska a Portugalska, kteří mi s hrůzou v očích říkají, že mají ze zimy strach. Už si ale nakoupili pořádné boty a bundy, tak už se o ně nebojím. A co na tom, že je kolem 6-8 stupňů a oni nosí lyžařské rukavice :)
Tím se dostávám k dalšímu z nových poznatků, o kterém vám chci napsat. Nedávno jsme měli na kursu němčiny dost zajímavé téma. A sice - národní stereotypy a klišé. Ve skupině je nás dohromady 22, lidi z celého světa - od Polska, přes Španělsko a Řecko až po Japonsko nebo Brazílii. Začít v takovém prostředí téma stereotypů je podle mého názoru skvělý nápad. Za prvé k tomu může každý něco říct a za druhé je to zajímavé i pro ostatní, kteří jen poslouchají. A je to taky nesmírně obohacující :) Každý měl říct, jaké stereotypy a klišé existují o jeho zemi. K čemu jsme se dobrali?
Například k tomu, že podle spolužačky Brazilky si někteří lidé myslí, že existuje "brazilština" jako jazyk, že o Polácích se říká, že jsou "mazaní jako lišky", že ke stereotypním představám o Turecku patří v prvé řadě kebab, že s Ruskem si hodně lidí kromě vodky spojuje také medvědy, kteří se v představách některých procházejí volně po ulicích měst.
Anebo to, že společným jmenovatelem pro Tchaj-wan, Čínu nebo Japonsko je jedna vlastnost, a totiž - pilnost a pracovitost. A právě v souvislosti s Japonskem jsme se dostali do docela úsměvné situace. Učitel se ptal spolužačky Japonky, kolik týdnů je dovolená v Japonsku? Spolužačka odpověděla, že jeden týden. Učitel - Němec - zcela v šoku, že je to tak málo, načež řekl, že v Německu je to 6 týdnů a že si je vědom toho, jak jsou na tom i v rámci Evropy hodně dobře. Spolužačka Japonka pak měla ale asi pocit, že by to měla uvést na pravou míru a tak ještě roztomile dodala: "ale víkendy máme volné". To už se nás ale hodně smálo, pro lidi z Evropy zcela jiný svět. Došlo nám, jaký rozdíl v myšlení to je a že pochopit se v některých věcech může být náročné. Ovšem ne nemožné :)
A jaké stereotypy jsou spojené s Německem?
Pan učitel si v naší třídě vyslechl toto: Oktoberfest, klobása, pivo, dochvilnost, chladní lidé, kvalitní výrobky, dobrá auta, ponožky v sandálech (ano, opravdu to není specialita Čechů, za typické pro svůj národ to považují vedle Němců i Poláci :)). Nesmělo chybět samozřejmě také období nacismu. Načež pan učitel řekl opět to, co jsem před pár týdny slyšela od jiného Němce, a totiž, že na to musí pořád myslet a že to má pořád někde v hlavě, že mu tam ten nacismus pořád straší.
Někdo přihodil i to, že se prý říká, že "Němci mají dobrá auta, ale nehezké ženy." Na to učitel odpověděl, že už to slyšel, ale že nebude na tabuli psát "ošklivé ženy" :D
A jaké stereotypní představy máte vy? Například o Německu, Španělsku či Japonsku? A jaké stereotypy podle vás existují ve světě o České republice? Já tu slyším pořád jen: pivo, Škoda auto, Havel, složitý jazyk a pěkné holky. :)
Stereotypy a klišé, to je jedna z věcí, která mě na cestování vedle poznávání nových lidí, ochutnávání tradičních jídel a používání cizího jazyk, baví nejvíc. Zjišťovat, jak to tedy s těmi stereotypy ve skutečnosti je. Pozorovat svět kolem sebe a sbírat dojmy při kontaktu s místními obyvateli. O těch německých stereotypech bych se ještě ráda rozepsala, ale raději tomu věnuji samostatný článek, který už mám v hlavě. Nerada bych vás unavovala přespříliš dlouhými příspěvky :)
Přeji krásný advent.
Žádné komentáře:
Okomentovat