úterý 31. prosince 2013

PF 2014


Adventní Erfurt

První prosincový víkend jsme se vydali sto kilometrů na západ od Lipska, do Erfurtu - hlavního města spolkové země Durynsko (Thüringen). Historický Erfurt je zatím asi nejpůvabnější německé město, jaké jsem doposud navštívila. Najdete tu velmi krásné a zachovalé historické centrum, během bombardování za 2. světové války totiž Erfurt neutrpěl tak rozsáhlé škody jako jiná německá města. O adventu se tam konají také oblíbené vánoční trhy. 






Jednou z největších zajímavostí Erfurtu je most, na němž stojí domy. Pokud jdete po něm, ani si neuvědomíte, že je to most. Jdete zkrátka jen úzkou uličkou, která chvílemi připomíná tu Zlatou v Praze. 
A při pohledu zvenčí se pak nestačíte divit.












Erfurt tak jen završil mé letošní cestování po Durynsku, malebné spolkové zemi, jíž se díky jejímu velkému lesnímu bohatství přezdívá též Zelené srdce Německa. Doufám, že se mi brzké době podaří také pokochat se krásami Durynského lesa, který zaujímá vedle braniborského Spreewaldu přední příčku v mém seznamu míst, kam se chci vypravit na vandr.
Fotky z mých návštěv Eisenachu, Výmaru a Erfurtu najdete tady:

Pokud se vám Durynsko též zalíbilo, doporučuji si přečíst tento pěkný článek a do Durynska se vypravit. Nebudete litovat, je to krásná země plná kulturního dědictví a nádherné přírody.

čtvrtek 12. prosince 2013

Glühwein a jiné radosti předvánočního Německa

Opravdu jsem si myslela, že se k dalšímu příspěvku dostanu dříve než po více jak měsíci, ale nějak to zkrátka nevycházelo. Během té doby se v Lipsku všechno naladilo na Vánoce. To, že vánoční sladkosti byly v obchodech snad už od října, asi netřeba nějak víc rozvádět, to známe i v ČR. Teď už se tomu ale příliš utéct nedá. Vánoční stromečky, světýlka, hvězdičky a baňky jsou všude. Večer se město zaplňuje lidmi, kteří na každém rohu popíjí svařák. Jeden cizí pán, kterému kamarád zapaloval na ulici cigaretu, nám kromě poděkování popřál i krásné Vánoce :)

Hlavní vlakové nádraží

Dnes jsem byla po delší době v menze a také tam už máme vánoční stromeček, k jídlu jsme si navíc mohli každý vzít jako pozornost jeden (velký!) pomeranč :) Minulý týden jsem viděla, že se na nádvoří univerzity dokonce prodával svařák. Za studentskou, lidovější cenu než na trzích za rohem. Vánoční trhy jsou snad v každé uličce v centru, všude vůně svařáku a klobásek, populární jsou v Německu asi i langoše. Koupit si tu můžete ozdoby na stromeček, dřevěné nádobí, ale například i smetáky nebo med z Finska.

Zatím nejlepší svařák jsem měla ale minulý víkend v Erfurtu před radnicí.


Svařák je v Německu natolik populární záležitostí, že si ho můžete koupit už hotový v obchodě. Buď v láhvi nebo verze "krabičák", té jsme se ale trošku báli :)


A komu by nestačil svařák, pro toho jsou tady jiné speciality. Tyhle nabízejí v Erfurtu.
Strýc Horst (horká čokoláda s Jägermeisterem) a teta Trude (horký pomeranč, nejspíš džus, s rumem)

Ani o Mikuláše jsem letos úplně nepřišla. Náš nejlepší učitel němčiny nás v pátek kromě testu potěšil i drobnými sladkostmi. Vybrala jsem si andílka :)

Jinak ale počasí vůbec zimní ani vánoční není. Teploty nad nulou, sníh jen trošku minulý týden v pátek a sobotu a já už si přijdu trapně, když kamarádům, co nikdy neviděli sníh, už nějakou dobu slibuju, že ta zima už fakt přijde a že si myslím, že brzy i hodně sněhu, obloha je už pár dní taková "sněhová", ale kde nic, tu nic. Na druhou stranu, aspoň můžou být v klidu mí přátelé z Japonska a Portugalska, kteří mi s hrůzou v očích říkají, že mají ze zimy strach. Už si ale nakoupili pořádné boty a bundy, tak už se o ně nebojím. A co na tom, že je kolem 6-8 stupňů a oni nosí lyžařské rukavice :)

Tím se dostávám k dalšímu z nových poznatků, o kterém vám chci napsat. Nedávno jsme měli na kursu němčiny dost zajímavé téma. A sice - národní stereotypy a klišé. Ve skupině je nás dohromady 22, lidi z celého světa - od Polska, přes Španělsko a Řecko až po Japonsko nebo Brazílii. Začít v takovém prostředí téma stereotypů je podle mého názoru skvělý nápad. Za prvé k tomu může každý něco říct a za druhé je to zajímavé i pro ostatní, kteří jen poslouchají. A je to taky nesmírně obohacující :) Každý měl říct, jaké stereotypy a klišé existují o jeho zemi. K čemu jsme se dobrali?


Například k tomu, že podle spolužačky Brazilky si někteří lidé myslí, že existuje "brazilština" jako jazyk, že o Polácích se říká, že jsou "mazaní jako lišky", že ke stereotypním představám o Turecku patří v prvé řadě kebab, že s Ruskem si hodně lidí kromě vodky spojuje také medvědy, kteří se v představách některých procházejí volně po ulicích měst. 




Anebo to, že společným jmenovatelem pro Tchaj-wan, Čínu nebo Japonsko je jedna vlastnost, a totiž - pilnost a pracovitost. A právě v souvislosti s Japonskem jsme se dostali do docela úsměvné situace. Učitel se ptal spolužačky Japonky, kolik týdnů je dovolená v Japonsku? Spolužačka odpověděla, že jeden týden. Učitel - Němec - zcela v šoku, že je to tak málo, načež řekl, že v Německu je to 6 týdnů a že si je vědom toho, jak jsou na tom i v rámci Evropy hodně dobře. Spolužačka Japonka pak měla ale asi pocit, že by to měla uvést na pravou míru a tak ještě roztomile dodala: "ale víkendy máme volné". To už se nás ale hodně smálo, pro lidi z Evropy zcela jiný svět. Došlo nám, jaký rozdíl v myšlení to je a že pochopit se v některých věcech může být náročné. Ovšem ne nemožné :)

A jaké stereotypy jsou spojené s Německem?
Pan učitel si v naší třídě vyslechl toto: Oktoberfest, klobása, pivo, dochvilnost, chladní lidé, kvalitní výrobky, dobrá auta, ponožky v sandálech (ano, opravdu to není specialita Čechů, za typické pro svůj národ to považují vedle Němců i Poláci :)). Nesmělo chybět samozřejmě také období nacismu. Načež pan učitel řekl opět to, co jsem před pár týdny slyšela od jiného Němce, a totiž, že na to musí pořád myslet a že to má pořád někde v hlavě, že mu tam ten nacismus pořád straší.
Někdo přihodil i to, že se prý říká, že "Němci mají dobrá auta, ale nehezké ženy." Na to učitel odpověděl, že už to slyšel, ale že nebude na tabuli psát "ošklivé ženy" :D
A jaké stereotypní představy máte vy? Například o Německu, Španělsku či Japonsku? A jaké stereotypy podle vás existují ve světě o České republice? Já tu slyším pořád jen: pivo, Škoda auto, Havel, složitý jazyk a pěkné holky. :)

Stereotypy a klišé, to je jedna z věcí, která mě na cestování vedle poznávání nových lidí, ochutnávání tradičních jídel a používání cizího jazyk, baví nejvíc. Zjišťovat, jak to tedy s těmi stereotypy ve skutečnosti je. Pozorovat svět kolem sebe a sbírat dojmy při kontaktu s místními obyvateli. O těch německých stereotypech bych se ještě ráda rozepsala, ale raději tomu věnuji samostatný článek, který už mám v hlavě. Nerada bych vás unavovala přespříliš dlouhými příspěvky :)

Přeji krásný advent.