Škola, záclonky, volby a vdavky

Včera konečně začala škola. Tedy teprve jazykový a orientační kurs. Semestr jako takový tady začíná až v půlce října, což je pro mě parádní, protože na začátku semestru už budu v Německu víc jak měsíc a tak se moje němčina bude snad tvářit zas o něco inteligentněji :) Vstupní test jsem napsala obstojně, vypadá to, že jsem na úrovni B1+, cíl je jasný - odjet za 5 měsíců s B2 :) Němčina jde zatím trošku ztuha, nejvíc mi dává zabrat výslovnost - zkuste třeba večer, naprosto vyčerpaní, říct v pekárně, že chcete Sonnenblumen-brötchen (housky se slunečnicovými semínky, vynikající!). Nikoli však s českou výslovností, ale tak, aby vám Němci rozuměli :D

Kurs se mi zatím moc líbí. Ve skupině je nás 11, složení docela pestré - Japonsko, Irsko, Skotsko, Francie, Portugalsko, Španělsko, Tchaj-wan a samozřejmě Česko :) Na židličce na každého z nás čekalo malé balení asi nejznámější německé čokolády :) Taky si myslím, že jsme měli štěstí na lektorku. Je to mladá holka, tipuju, že tak o čtyři, pět let starší než já :) Co se totiž věku týče, patřím tady mezi ty starší, většině lidí, s kterými jsem se tady seznámila, je 20, maximálně 21 :) Ale prý na 24 nevypadám, tak se zas cítím nekonečně mladá :D

Koncepce kursu je zajímavá a pestrá. Včerejší den patřil seznamování se s ostatními lidmi ve skupině, to proběhlo jako simulace večírku - diskotéková hudba, učebna a v rukou bločky na zapisování informací o druhých - bylo to velmi autentické :D Odpoledne jsme měli s lektorkou prohlídku po areálu univerzity a po historickém centru. Večer pro nás, účastníky kursu, zorganizovala škola Willkommensabend (uvítací, zahajovací večer) ve studentském klubu vedle školy. U vstupu jsme každý dostali kuponek na jeden nápoj zdarma, což je při ceně 2,40 Euro (asi 62 korun) za jedno pivo velmi potěšující. Uvnitř byla připravena spousta občerstvení - obložené chlebíčky, čokoládová pěna, ovoce, tuším, že i nějaká polévka. Vrhla jsem na to jen jeden krátký pohled, chvíli předtím jsme se totiž s kamarádem navečeřeli :D

Dále už jen telegraficky:

• Všední ráno. Čekám u hlavního nádraží na kamarádky a kolem projíždí postarší pán - kravaťák - na koloběžce. :) Milé.

• Automaty na jízdenky na MHD tady mají i uvnitř tramvají a autobusů, takže vám to neujede před nosem, když si ještě kupujete jízdenku na zastávce ani nemusíte otravovat řidiče a kupovat si jízdenku u něj, což vám dají třeba řidiči v Brně opravdu sežrat, za prvé proto, že je zdržujete a za druhé proto, že většina lidí nemá přesně a oni nemají nikdy na vrácení :D Na druhou stranu je tady MHD dost drahá - lístek na 4 zastávky za 1,60 Eura a hodinový za 2,40.

• Škola je zbrusu nová. Některé budovy jsou z roku 2009, tu nejnovější - shodou okolností právě ta, v které mám kurs, postavili před dvěma lety. Všechno se to ještě blýská novotou :)

• Líbí se mi, jak se tu pěkně třídí odpad. I na nástupišti na nádraží nebo ve škole na chodbě najdete takové "trojkoše" - plast, papír a směsný odpad. A poblíž ještě často bývá sklo - a taky je tam na výběr víc možností. Předpokládám, že barevné a čiré sklo. Nevím, ještě jsem to nezkoumala :) A vrací se tu plastové lahve, ale nejspíš jen některé. Taky zatím nevím podrobnosti.

Velmi mezinárodní prostředí ve škole :)

• Na Drážďanské ulici cestou z města "domů" potkávám dva obchody s ruskými potravinami. Takže až se mi zasteskne po pohance nebo dostanu chuť na syrok, tak vím, kam mám jít :) 

• V rámci skupinového projektu máme za úkol vypravit se do jedné z městských čtvrtí, udělat pár fotek, povídat si tam s lidmi a nakonec z toho udělat prezentaci. Mě, slečnu z Japonska a kluka z Irska čeká imigrantská čtvrť, kam se nejspíš tento víkend vydáme. Předpokládám, že to bude velmi pestré a že snad zjistím, kde tady mají nejlepší kebab (něco jako ten v Kreuzbergu v Berlíně, že, Markét? :)), jakými různými jazyky se tam mluví a jako moc se taková čtvrť liší od těch, které znám nebo v které bydlím.

• Účet u německé banky založen. To je docela nezajímavá informace, ale když jsme tam přišli společně s kamarádem, tak se nás ten bankéř ptal, jestli jsme manželé :D Což mě docela pobavilo. Kamaráda taky.

• Podařilo se mi najít Němce, který se učí česky a který potřebuje mluvit česky, stejně jako já potřebuji mluvit německy. Takže snad klapne jazykový tandem ČJ/DE. Jedna z nejefektivnějších a navíc bezplatných možností, jak si zlepšit cizí jazyk :) Navíc, jak často potkáte někoho, kdo se učí česky?

• Při včerejším několikahodinovém bloumání po městě s mapou jsem ale nabyla dojmu, že mají Němci nejspíš rádi záclonky, protože některé typy záclon jsem doposud nikdy ani neviděla :D

• V Německu jsou tento víkend volby. Na každém rožku jsou plakáty s volebními hesly. Včera jsme se díky nim s kamarádem učili nová slovíčka. Nejčastěji jsou tady k vidění plakáty Die Linke se svými hesly: "Východ volí rudou." apod. Největší oříšek je pro nás zatím heslo: "Ich will mehr Asche.", což jsme přeložili jako "Chci více popela." :D To zní ale nějak podivně a podezřele, takže tušíme a doufáme, že to nechápeme správně :) Budeme se muset nejspíš zeptat rodilého mluvčího. Neméně nás ale zaujalo i tohle heslo.

Učit se od USA znamená - učit se špehovat.

• Nakonec už jen pár slov o lidech, které tu potkávám. Zatím jsem měla štěstí na samé milé a ochotné lidi (ťukám do dřeva :)), ať  už ve škole, na úřadě, v bance nebo na ulici, v obchodě. Všechno zatím běží jako na drátkách, tak snad vydrží i nadále. A je tu pohoda a klid, auta mi už několikrát zastavila i mimo přechod, když jsem se dnes v obchodu nějak nemohla dopočítat devíti centů (těch drobných je strašně moc!), tak trpělivý prodavač řekl jen "Kein Problem." :) a opravdu mám zatím pocit, že "Kein Problem" a "Kein Stress" - jako by vystihovaly náladu tohohle města.

• Zítra mi přijede kamarádka z Bavorska, kterou jsem potkala loni v Petrohradu. Právě se dostala do Lipska na magistra a tak se tu tento semestr potkáme, svět je malý :)

 Mějte se hezky, brzy zas ahoj. Tschüs!