Mám sice hlavu jako pátrací balón, strávila jsem dnes na úřadech dohromady asi 5 hodin, ale je hotovo :) Třikrát huraaa!
A je to konečně černé na bílém, už jsem opravdu Erasmus student :)
- Ráno jsme se s holkami vypravily na zápis do školy. Ve složení - Češka, Polka, Švédka a Irka. Jak nemilé překvapení bylo, když jsme dostaly lístečky s čísly a zjistily, že je před námi víc jak 60 lidí. Bylo to nadlouho. Na řadu jsme se dostaly asi po 4 hodinách. Zato jsme během té doby mohly poznat pár nových lidí. V mém případě třeba Angličana, který, když zjistil, že jsem z ČR, na mě začal mluvit takovou opatrnou češtinou! Vypadlo z něj, že češtinu už dva roky studuje a že ji potřebuje procvičovat. A jako perlička - chystá se na jaro studovat semestr v Brně na mé univerzitě :) Popravdě, pokaždé mě dostane, když mi někdo řekne, že studuje češtinu a ještě navíc někdo, pro koho to musí být zatraceně těžké. Oceňuju, obdivuju a těší mě to :) Na otázku, proč čeština, odpověděl: "Proč ne?" :)
- Paní ze zahraničního oddělení, u kterých se lidi zapisovali, prý odmítaly mluvit anglicky a slečna, která od nich právě přišla byla úplně mimo, že jim prý nerozuměla ani slovo. Takže jsme se trošku vyděsili, jak to s tou němčinou vybojujeme :) Ale nakonec to bylo úplně v pohodě, paní mluvily moc pěkně a za sebe můžu říct, že jsem jim rozuměla všechno. To bylo velmi pozitivní! Navíc to už pak šlo rychle, odevzdala jsem jednu fotku a dostala nějaké další papíry a brožurky, které si asi budu číst před spaním :)
- Od univerzity jako takové jsme ale taky dostali něco k potěšení. Plátěná taška byla plná různých věcí. Průpiska, slevové kuponky nebo mapa asi nikoho moc nepřekvapí, ale taška skrývala i poklady jako zubní kartáček, sprchový gel, kapesníčky (asi na slzy:)), bonbony, čistítko na mobil, pozvánku na Willkommensparty, hrací karty KFC (to je natolik bizarní věc, že si to zaslouží zvláštní fotku, viz níže) a nejdůležitější věc - cyklistická pončo-pláštěnka! :D
- Po úspěšném zápisu ve škole naše kroky mířily na migrační úřad, kde se musí nahlásit každý občan EU, který setrvává v jiné členské zemi více jak 3 měsíce. Tam před námi opět asi 60 lidí, ale šlo to o poznání rychleji než předtím ve škole. Během hodinky a něco jsme byli pryč. Nervózní jsem ale byla asi jako před návštěvou zubaře :D Úřad? Německý úřad? Němčina? Všichni jsme byli rozklepaní. A zase se opakovalo, že "těžko na cvičišti, lehko na bojišti" :) Moje paní úřednice byla moc milá a usměvavá, zase mluvila pěknou němčinou, rozuměla jsem jí a místo nějakého zádrhelu, který jsem už tak nějak z principu čekala, přišla nabídka, jestli nechci požádat o bonus za to, že jsem se přihlásila k pobytu v Lipsku - 150 Euro. Proč ne? :)
- Tímto jsme splnili ty nejdůležitější povinnosti pro následující týdny. Zítra už jen založit bankovní účet a koupit německou simkartu. Úspěšný, ač naprosto vyčerpávající den :)
- K večeru nastala krize plynoucí z naprosté vyšťavenosti a hladu, ale to se brzy podařilo zahnat dobrým jídlem a skleničkou club maté (tímto zdravím Markét :)).
- Zítra vzhůru novým dobrodružstvím - zahájení s paní rektorkou a rozřazovacímu testu! A šprechtění v německé bance. Toho se vyloženě nemůžu dočkat :D
Žádné komentáře:
Okomentovat