Už druhým rokem jsem prožila předvánoční dobu v Německu a tak bych vás chtěla jen krátce provést tím obdobím s vůní svařáku, který se prodává nejen na vánočních trzích, ale taky v menze nebo na dvorku v kampusu. Němci svařák, svůj Glühwein, prostě milují. Nezbytné jsou samozřejmě také každoroční edice vánočních hrnečků, které můžete po vypití vrátit nebo si je za nějaký ten peníz nechat na památku. Já chtěla letos konečně nějaký hrníček mít, ale všechny se mi zdály příliš kýčovité na to, abych je musela vlastnit. Nakonec ale jeden přece jen mám, ovšem o dost vkusnější, hliněný a navíc darovaný, dostala jsem ho jako vánoční dárek od kamaráda.
Stejně tak jako svařák ovšem patří k německým Vánocům také Spekulatius, speciální "perníčkové sušenky", které se dají koupit jen o Vánocích, respektive se nejspíš dají koupit celoročně, ale většina čeká celý rok čeká, protože jak říká jeden můj kamarád "nemůžu se vždycky dočkat Adventu, to si pak jdu Spekulatius hned koupit, jindy se to jíst nemá".
A ačkoliv mi tyto oblíbené sušenky loni moc nešmakovaly, letos jsem jim přišla na chuť a dopřála jsem si jich dostatečně. U nás na bytě se v kuchyni na stole hned s prvním adventním víkendem objevil první balíček a postupně se dokupovaly další a další, když balení došlo. Zkrátka bylo třeba neustále doplňovat zásoby.
Za sebe doporučuji kombinaci Spekulatius plus ovesné mléko!
A protože jeden spolubydlící po celém bytě rozvěsil různé vánoční ozdoby, na balkonových dveřích v kuchyni se každý večer rozsvítila vánoční hvězda a sám spolubydlící si ve svém pokoji rozmístil tolik vánočních ozdob a předmětů - počínaje tradičními krušnohorskými z dřeva vyřezávanými panáčky až po dřevěné svícny na parapetech a vánoční pyramidou na stole konče - tak jsem se nemohla nechat zahanbit a zkusila jsem si u sebe v pokoji, ač o něco skromněji, navodit taky trošku vánoční nálady, když pohled z okna, kde panovalo podzimní až jarní počasí, vánoční době právě nenasvědčoval.
Taky jsem upekla své první perníčky. (nejsou sice přímo výstavní, ale chutnaly skvěle a nejlepší byly ty, co vypadají nejhůř, tedy ty s citronovou polevou :)) Tyhle jsem nechala klukům na stole doma. Ostatní ale patřily studentům češtiny, s nimiž jsme si poslední hodiny v tomto roce užili s českými filmy. U Pelíšků s jednou skupinou, a u Prince a Večernice se skupinou druhou.
A kdybyste náhodou chtěli vědět, kde měli jedny z nejhezčích vánočních trhů, jaké jsem kdy viděla, tak to bylo v malebném městečku Annaberg-Buchholz v německé části Krušných hor (Erzgebirge). Spousta tradiční krušnohorské tvorby, jako je paličkovaná krajka nebo různé ozdoby vyřezávané ze dřeva. Taky jsem ochutnala nějaký Böhmisches Knoblauchbrot, mělo to být takové německé pojetí českých topinek, což mi v první chvíli vůbec nedošlo a říkala jsem si, proč má to jídlo v názvu "český" :) Nebyl to totiž náš klasický chleba, ale spíš něco na způsob veky a bylo to děsně mastné, a moc dobré. A jestli si říkáte, proč si dávám na vánočním trhu v Německu "české jídlo", tak jen proto, že najít tam jinak bezmasé jídlo bylo opravdu téměř nemožné :). Jinak bych si stokrát radši dala něco tradičního a místního, to mi věřte.
A jednou z nejtypičtějších věcí pro Erzgebirge jsou dřevěné svícny do oken, které sice známe i u nás, ale tady dostávají úplně jiný rozměr. Navíc je uvidíte v každém domě, v každém okně. A přála bych vám zažít tu kouzelnou atmosféru, když se náš vlak cestou nazpět šinul už setmělým podvečerem a ze všech oken ty svícny zářily. K dokonalosti tomu chyběl už jen sníh.
Tady pár obrázků, abyste si udělali představu. Oba mí spolubydlící z Erzgebirge pochází a jeden z nich hned dva takové svícny na oknech má. Bez nich to zkrátka nejsou ty pravé německé (Či snad saské? Či snad krušnohorské?) Vánoce.
Zdroj: http://www.erzgebirge-geschenke.de/
V Lipsku se kromě těch klasických trhů v centru města konalo i pár, řekněme, alternativních. Na Mikuláše jsme se šli podívat na jeden v industriálních prostorech bývalé továrny, tam mě nejvíc zaujal višňový svařák a množství krásných ručně vyráběných doplňků a šperků. A taky se tam prodával Alois Nebel v němčině. Další víkend patřil veganskému vánočnímu trhu. Od toho jsem sice čekala něco trošku jiného, ale i tak jsem si pochutnala na skvělém čokoládovém dortu s horkými višněmi a "perníčkovým" krémem. Stoleček tam měli aktivisté Sea Sheperd. A organizátorům se taky podle mého názoru moc povedla grafická podoba plakátů.
Občas se mě někdo ptá, jak se mi v Lipsku líbí a jak se tam mám. A já na to můžu odpověděr jedině: Mám se tu báječně! Třeba proto, že ...
tu občas obývají tak nádherná rána
nebo proto, že si občas zajedeme s kamarády na výlet
třeba do Postupimi
nebo do mého oblíbeného Erfurtu
nebo proto, že tady chodím na jeden skvělý balet za druhým
Úchvatného Rachmaninovova jsem musela vidět 3x!
(nemusíte to chápat, jen se zkuste mrknout na to video :))
Zdroj: Oper Leipzig
Nebo jednoduše proto, že už se mi tu povedl utvořit okruh prima přátel a že mám super spolubydlící, s kterými jsme třeba jednou společně dělali smažák a bramboráky, moc jsme se u toho nasmáli a ve výsledku jsme se děsně přejedli. A taky mám neuvěřitelné štěstí na skvělou šéfovou, s kterou se mi dobře pracuje a která mě neustále (někdy snad až přehnaně) chválí a od níž jsem dokonce dostala k Vánocům krásnou vyšívanou peněženku až z Uzbekistánu. Dostat od nadřízené/ho vánoční dárek není, jak mi řekli kamarádi, příliš obvyklé a tím pádem tedy velmi milé.
Nebo proto, že se dostávám k úžasné práci se studenty, mám možnost sbírat skvělé zkušenosti a ještě si tam často užiju legraci. Jako na jedné z posledních hodin ruštiny, kde se jedna zvídavá studentka ptala, jestli jméno Putin má něco společného se slovem puť (rus. cesta). Zatímco se učitelka nad tou otázkou s pobavením zamýšlela, utrousila jiná studentka poblíž mě: Puť-in - Puť-out.
Jelikož jsem vás nejspíš tou hromadou superlativů už musela zcela vyčerpat, pro tuto chvíli se s vámi rozloučím a budu se těšit příště, už mám v hlavě nápady pro nový článek. Doufám, že konečně přijde opravdová zima a sníh a povede se mi uskutečnit pár výletů.
Přeji vám poklidné prožití vánočních svátků a hodně štěstí do Nového roku!
Na shledanou v roce 2015!
Žádné komentáře:
Okomentovat